Cestování

Regensburg – město snů

Je to tak? Je opravdu Regensburg město snů? Skoro bych řekla, že ANO. Ale pojďme pěkně od začátku.

Já se narodila i celý život žiji v Brně. Brno mi vyhovuje a mám ho ráda, ale některé věci bych ráda změnila. Zasadila více zeleně a snažila se vybudování “Náplavky” u Svratky. Ale jinak by se dalo říci, že jsem spokojená. A proto jsem vždycky říkala, že bych ani do menšího města jít nechtěla. Teď už však 5. měsícem žiji v bavorském Regensburgu, který je oproti Brnu více než poloviční, aspoň co se týče velikosti vzhledem k počtu obyvatel. V Řeznu totiž žije zhruba 150 000 obyvatel v porovnání s brněnskými 380 000. Vůbec mi to ale nevadí, ba naopak.

A co mám na Regensburgu vlastně ráda?

Miluji ty krásné parky, kterých je v centru i na kraji města spoustu. Větší, menší, ale hlavně jsou všechny krásně udržované a čisté. V letních dnech jsou plné lidí, kteří grilují, odpočívají či hrají míčové hry.

Miluji, že se všude dostanu na kole. Téměř všude jsou cyklostezky vedle chodníků, případně je na silnici pro cyklisty vyznačený pruh. A na těch pár místech, kde musíte jet vedle aut, se cítím bezpečně, protože řidiči jsou velmi tolerantní. Na kole je to po městě dokonce rychlejší, než autobusem. V centru jsem za 10 minut, na univerzitě za 8 a v Lidlu za 5. Je tu skoro více cyklistů než aut, která kolaře velmi respektují a dokonce častokrát i pouští, i když nemusí. Nesčetněkrát se mi stalo, že za mnou třeba celou ulici jelo několik aut krokem, protože mě nemohli bezpečně předjet. Nikdo ale netroubil, nenadával (nebo aspoň ne nahlas..) Což ve své úete k českým řidičům je u nás takřka nepředstavitelné.

Miluji to, že Regensburgem protékají hned tři řeky. Tři čisté řeky, podél kterých jsou upravené stezky na běh, projížďku na kole či procházky. Největší řekou je Dunaj, který protéká centrem města a tvoří u Kamenného mostu hned tři malé ostrůvky. Na severu města se do Dunaje vlévá řeka Řezná, podle které pojmenovali Římané svůj prvotní tábor a na jihovýchodě řeka Nába, která tvoří s Dunajem nádherný soutok, jenž láká ke koupání. Podél Dunaje jsou navíc krásné pláže, kamenité i písčité, s pozvolným vstupem do vody.

Miluji úsměvy Němců a jejich dobrou náladu, kterou Vás pokaždé nakazí. Stačí jít do supermarketu, kde se na vás prodavačky usmějí a popřejí krásný den či do restaurace, kde jsou číšníci milí. Nebo můžete poprosit kolemjdoucího o vyfocení a každý vám s úsměvem vyhoví. Samozřejmě chápu, že všude a vždycky můžete narazit na mrzouty a protivy, ale tady je to opravdu těžké.

Miluji středověké centrum s malými tajemnými uličkami, které z velké části přežily i bombardování za 2. světové války. Pokaždé když se jimi procházím, narážím na další, které jsem ještě neviděla. Spolu se spoustou náměstíček obsypaných restauracemi, bistry a kavárnami zkrátka, které lákají k navštívení a posezení.

Chtěla bych tu žít? Chtěla bych dále studovat?

Ač město naprosto zbožňuji, studovat jako řádný student bych tu nechtěla. Nemůžu přenést přes srdce ten jejich letní semestr trvající až do konce července. Pro studenty ekonomické fakulty často do konce srpna. Studiem tu navíc většina lidí tráví hodně času, respektive většinu jejich času. Škola ale není moje priorita číslo jedna. Už se těším, až zase budu moct pracovat (snad najdu něco, co mě bude bavit) a věnovat se i dalším aktivitám.

Nejradši bych ty parky, řeky, cyklostezky, kvalitní jídlo (často za nižší ceny než u nás) přestěhovala do Brna. Protože mi tu zkrátka chybí přítel, rodina a kamarádi z Brna. Ačkoliv jsem se tu seznámila se spoustou lidí, tak za kamarády můžu považovat jen pár z nich. A přece jenom, většina vztahů se tu utužuje ponocováním na všech možných party, což není úplně můj šálek kávy.

To souvisí i s tím, jestli bych tu chtěla žít. Upřímně si nejsem jistá. Sice Regensburg není od Brna tak daleko (vlakem přes Prahu tak 7 hodin, autem zhruba pět a půl), ale přítel neumí německy a opět by mi chyběli všichni z Brna. Ale třeba se sem jednou vrátím, kdo ví. <3

Dokázali byste opustit všechno a všechny a přestěhovat se do jiného města či dokonce do jiné země?

To je ode mě pro dnešek všechno. Fotografie parků jsem schválně nepopisovala, protože o nich plánuji sepsat samostatný článek.

Mějte se krásně,

Marky

7 komentářů

  • Michaela

    Ahoj!
    Moc se mi líbil tvůj článek o tom, jaké to je na zkoušku žít v cizí zemi. Určitě to chce hodně odvahy, kterou já dosud neměla. Sama jsem se neodvážila ani na Erasmus, v zahraničí jsem byla vždycky jen jako turista.
    Já sama jsem se sice nenarodila v Brně, ale už téměř deset let tu žiji. Jsem tu poměrně spokojená, ale taky vnímám nedostatek zeleně a to především v létě. V rozpálených ulicích se člověk opravdu necítí nejlépe, a parky, zahrady, sady mají velký vliv i na psychiku 🙂 Tyto oázy klidu uvnitř města nepochybně zlepšují celkovou kvalitu života a mrzí mě, že u nás v Brně chybí a neuvažuje se ani o budování nových parků apod.
    Co se týče cyklostezek, tak ty v Brně opravdu nejsou (takové, kde se člověk nemusí ani na chvíli motat mezi auty). A chybí. Je to škoda, ale aby se něco změnilo, musí k tomu být chuť. A hlavně to bude asi dlouho trvat.
    Abych se vrátila k jádru věci, sama žiji v Brně s cizincem – italským partnerem. Jezdím tak často do Itálie a můžu srovnávat. Jak jsi psala o těch úsměvech, tak ty mi tu opravdu u číšníků, baristů a další obsluhy často chybí. Chápu, že člověk nemůže být celý den vysmátý jak na drogách, ale příjemné vystupování a chování k takové práci jaksi patří. Často ale narážím spíš na kyselý xicht někoho, kdo není pro mě ochotný udělat ani to jídlo z menu. A pokud člověk chce “něco extra”, tak to by se někdy raději šel oběsit.
    My s přítelem už nějakou dobu přemýšlíme, zda se nepřestěhujeme. Konkrétně do Říma. Ale jelikož tam momentálně není až tak dobrá ekonomická situace, zatím volíme vyčkávací strategii. V Brně máme oba práci, já mám navíc nedaleko i svou rodinu a mám tu také přátele (přítel taky, stýká se s italskými kolegy a přáteli, které si tu za tu dobu našel). Ale pokud spolu budeme žít nadále, vždy to bude tak, že jeden z nás bude v zemi pobytu cizincem, a druhý bude “doma” (pokud se neodstěhujeme někam úplně jinam)… 🙂
    A na závěr bych ráda dala tip – pokud máš ráda město, které je plné zeleně, fontán a překvapení, určitě navštiv Řím!
    Budu moc ráda, pokud navštívíš můj blog a třeba si o různých zkušenostech pokecáme někdy u kafe, které nám přinese ta naštvaná slečna… Tady v Brně 🙂
    Zdraví Tě Míša z http://www.italievbrne.cz

    • Marky

      Ahoj, to jsem ráda, že je nás víc, komu ty parky chybí. Měli bychom s tím něco udělat! Stejně jako s těmi cyklostezkami. Navíc v dnešní době, kdy se potýkáme s problémy jako je rostoucí obezita i znečišťování ovzduší, by mohla podpora cyklistů leccos vyřešit nebo alespoň trochu zmírnit.
      To ničemu nevadí, že ses neodhodlala vyjet na Erasmus. Kontakt se zahraničím sis našla asi v partnerovi. 🙂 Jakým jazykem spolu mluvíte? Itálii mimochododem miluji! Takže moc děkuji za tip na tvůj blog, určitě ho navštívit! A k Římu, byla jsem tam asi 3x, naposledy loni v červnu. 😀 Město je opravdu krásné, ale na mě už moc lidnaté, respektive turistické. 🙂 V blízké budoucnosti bych proto radši procestovala Toskánsko. Máš k Toskánsku nějaké tipy? 🙂
      Krásný den!

  • forbidden.library

    Ja som si počas strednej bola viac menej istá, že sa odsťahujem za hranice, aby som mala pokoj od neprajných ľudí a hlavne nefungujúceho systému na Slovensku. Neskôr som sa ale rozhodla študovať pedagogiku filozofie a anj, čo ma celkom baví a rada by som to učila práve tu, pretože filozofia a základy analytického zmýšľania je podla mňa presne to čo nás ako krajinu často dostáva do problémov, skrátka to čo mi u bežných ľudí chýba. Chcela by som sa podieľať na výchove novej generácie ktorá bude myslieť kriticky a nebude si slepo preberať hodnoty od prapredkov, len pre pomyselnú hodnotu tradícii. Vzhľadom na môj ” spôsob života” ktorý momentálne je a ešte dlho bude na Slovensku diskriminovaný som si plne vedomá toho že tu budem po určitej stránke trpieť. Avšak našla som tu lásku, vytúženú kariéru, a hoci mám otrasné rodinné vzťahy, stále aj rodinu… Chcela by som trochu pocestovať, no nie na dlhé obdobia hlavne kvôli štúdiu a práci. Regensburg aspon podla tvojho opisu vyzerá ako raj a má presne to čo by som po sovjom vytúženom domove chcela, no ako vravím, domov je len jeden a vždy by som cítila že niečo nie je tak ako má byť.

    • Marky

      Ahoj, je skvělé, že děláš to, co Tě baví a jsi šťastná, i když sis svůj život na střední představovala jinak. 🙂 A jak píšu v článku, Regensburg miluji, ale už se těším, až se vrátím do Brna, už za dva týdny! Protože ani sebelepší město mi kamarády a rodinu nenahradí. Hezký den!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *