Ze života

Můj rok 2018 – 1. část

Shrnutí roku 2018 vydávám poněkud pozdě. Blog mi ale funguje teprve pár dní a ačkoliv je již skoro konec ledna 2019, ráda bych si loňský rok shrnula. Aspoň pro sebe. Protože se toho stalo tolik! A jestli tím někoho třeba inspiruji a podívá se na stejná místa, která jsem měla možnost navštívit já, budu jedině ráda. Všechna totiž stála za to!

LEDEN

17. ledna jsem dodělala poslední zkoušku z prvního semestru na obou školách – na Ekonomicko-správní fakultě na MU i na Fakultě sociálních věd na KU. (O svém studiu něco málo píšu v úvodním článku Proč nový blog?, určitě ale časem zveřejním článek jen o svých školách)

Pak jsem již tradičně jela lyžovat do Jeseníků se skupinou našich kamarádů (kde jsem právě teď a je to tu opět nádherné).

ÚNOR

S mým přítelem Vaškem jsme oslavili první výročí na plese a navštívili Olympijský festival na brněnském Výstavišti ku příležitosti Zimní olympiády v Pchjončchangu. Na festivalu jsem byla nakonec dvakrát, i s mamkou, a musím říct, že to fakt stálo za to. Na velkém množství “stanovišť” jste si mohli vyzkoušet curling (a opravdu to není tak lehké, jak to vypadá!), půjčit běžky, zabruslit, jet na bobech v korytu, sjet si kopeček na snowboardu či vylézt stěnu. Pokud bude během Letní olympiády 2020 zase nějaký festival, určitě vyrazíme!

S holkama z gymplu jsme strávily víkend v Budapešti a bylo to úžasné! Sice jsme skoro zmrzly, ale rozhodně toho nelituji. Našla jsem si tam i park pojmenovaný po mně! Bohužel jsem měla ještě horší mobil s ne úplně kvalitním foťákem, takže fotky nic moc, ale i právě proto doufám, že se tam jednou vrátím.

Nestihly jsme za ty tři dny samozřejmě projít všechno, co hlavní město Maďarska nabízí. Ale byly jsme na tržnici, kde jsme nakoupily domů klobásy, u Parlamentu, prošly si celý Markétin ostrov, vylezly na Gellértovu horu, jely nádherným historickým metrem na Náměstí hrdinů, za kterým bylo obrovské kluziště (doteď mě mrzí, že jsme si tam nezabruslily) a objevily tajemný hrad Vajdahunyad (ten název ani nepřečtu!) a spoustu dalšího. A to, že jsme asi dvě hodiny čekaly u Bašty na “náš” okružní autobus, který nás měl zavést dál, zatímco okolo projelo asi 10 autobusů jiných firem, radši vynechám.

Noční Budínský hrad
Výhled z Rybářské bašty na celé město a hlavně na Parlament!

BŘEZEN

Po tom, co jsem v únoru konečně dodělala On ramp kurz, jsem začala navštěvovat lekce Crossfitu. Oficiálně se dokonce jmenují Crossfit Basic 😀 A baví mě to doteď. I když teda nechodím moc pravidelně, tak jednou za týden, párkrát se mi podařilo jít dvakrát týdně a na druhou stranu, teď už jsem tam měsíc nebyla. Ale o tom taky třeba v dalším článku.

Viděla a pochovala jsem si poprvé svého úžasného bratrance Benjamina, který měl v té době zhruba měsíc. (Dnes mu táhne na rok a je to už velký kluk, miluju ho!).

A upekla jsem dort k 18. narozeninám dalšího mého bratrance. Zkombinovala jsem několik různých receptů (na korpus, krém, atd.), ale nikam jsem si to nezapsala, což mě doteď štve, no.

DUBEN

V dubnu jsem si nechala docela zkrátit vlasy, které mi dorůstají doteď. Klasika.

S přítelem a kamarády jsme byli na nádherné svatbě našich kamarádů <3

KVĚTEN

To jsme i kromě randění v kavárnách začali zase sportovat i venku.

A začalo zase zkouškové a já zase víc vařila, protože to je jeden z mála legitimních důvodů, proč se neučit…

ČERVEN

7. června jsem dodělala zkoušky (v 2. semestru jsem opakovala 2, v 1. jen jednu.. ale pozor, ve třetím – ani jednu :D)

A den poté jsem nastoupila jako teta do anglické školky, kde jsem doteď. A kde v únoru kvůli Erasmus končím. A ta prťata i ostatní tety mi budou dost chybět. Ano, vím, že s mými studijními obory se to vůbec neslučuje (ekonomika a média), ale nemohla jsem najít nic v oboru po 1. roce studií a děti miluju.

Oslavila jsem své 20. narozeniny (dlouho mi trvalo se smířit s tím, že už nejsem -náct, ale -cet).

Jeli jsme s Vaškem poprvé na dovolenou! A to do Itálie. Nejprve jsme navštívili mou tetu, která žije v trapistickém klášteře ve Vitorchianu a pak jsme zamířili do Říma, kde jsme strávili týden. Já už v Římě byla asi po třetí, ale poprvé bez rodičů a Vašek také poprvé. Chodili jsme po památkách, navštívili jsme jich opravdu hodně, na italské jídlo a jeli jsme i k moři. O Římě možná taky ještě napíšu článek, to město je opravdu skvostné. Tak pokud někdo přemýšlíte, zda pojedete, rozhodně doporučuji. Sice ke konci týdne jsme byli dost unavení, hlavně z těch davů, co jsou všude, ale k tomu to zkrátka patří.

Moje asi nejoblíbenější fotka z Říma <3
Svačinka na střeše katedrály sv. Petra

Zamířili jsme i za hranice města. Konkrétně jsme navštívili ve městě Tivoli Villu d’Este, která, i s jejími zahradami, patří mezi památky UNESCO. Byli jsme tam v poslední den naší dovolené a to byla skvělá volba. Oproti hlučnému Římu tam byl klid a když pojedete ráno, tak jen minimum lidí. Nádherně jsme si tam po tom týdnu chození po památkách odpočinuli

Vodotrysky v zahradě u Villy d’Este

A další půlrok shrnu v dalším článku.

Co jste zažili loni vy? Jaký je váš největší zážitek nebo nejkrásnější vzpomínka? Napište do komentářů.

Krásný večer,

Marky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *