Cestování

Lednicko – valtický areál

Z Erasmu jsem přijela na konci července a přišla tak o půlku letních prázdnin. V srpnu navíc ještě přítel pracoval a měl volno až v září, takže jsme ty dva týdny před začátkem semestru pojali výletově. Navštívili jsme například Moravský kras a Punkevní jeskyně spolu s propastí Macocha. O tomto výletu si již můžete přečíst článek. A také jsme zamířili na jih od Brna a strávili jsme den v Lednicko-valtickém areálu.

My dva a zámek Lednice.

Hádám, že většina lidí má aspoň nějaké představy o této památce patřící do světového seznamu dědictví UNESCO, ale ráda bych vám areál představila blíže. Lednicko-valtický areál, zahrnující nejen zámky Lednice a Valtice, ale i další památky jako např. Minaret (nacházející se v lednických zahradách), Zámecký park a zahradu, Maurskou vodárnu, Apollónův chrám, Akvadukt, Jeskyni Nebe a Peklo a spoustu dalších, se rozprostírá na ploše 283,09 km² a je se svými historickými objekty, zahradní architekturou, rybníky a sítí cyklistických tras považován za nejrozsáhlejší člověkem uměle vytvořené území Evropy. (více viz unesco-czech.cz)

Pohled na Zámek Valtice.

Na konci 14. století se rod Lichtenštejnů stal vlastníkem města Valtic, jeho hradu i přilehlých oblastí a částečně vlastnili i městečko Lednici, která přešla celá do jejich držení na začátku 17. století. Během 18. a 19. století se v celém areálu budovaly rozsáhlé zahrady i stavby v romantických staveb jako zmiňovaný Minaret, napodobenina římského akvadukt, uměla jeskyně či empirický Apollónův chrám. V rámci areálu byl začátkem 19. století vybudován empírový zámeček Lány a břeclavský zámek. Valtice jsou velmi známou vinařskou oblastí, což vyplývá i z historie, kdy již roku 1873 vznikla v tomto městě ovocnicko-vinařská škola. Areál navštívily i známé osobnosti jako první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk, jeho nástupce Edvard Beneš, které následoval první nekomunistický prezident a první český prezident Václav Havel. V roce 1996 byl celý areál zapsán do seznamu světového dědictví a o dva roky později byla otevřena Moravsko-slezská dálková cyklotrasa. Jak jistě víte, Lednicko-valtický areál není vyhledáván jen pro své památky a dobré víno, ale také pro hustou síť cyklistických tras. Pokud si chcete přečíst více o historii areálu, můžete tak učinit například zde, já pro vás vybrala ty body, které mi přišly nejzajímavější.

A už se dostávám k našemu výletu. Z Brna do Valtic to je zhruba hodina cesty autem a můžete jet buď po dálnici nebo po okreskách, kterými jsme jeli i my, protože jsme neměli dálniční známku. V centru Valtic jsme si zaplatili hodinu stání na parkovišti (za 20 korun) a zamířili k zámku. Rozhodli jsme se jít na prohlídku pouze lednického zámku, proto jsme si ve Valtických jen prošli samotný areál, podívali se do zahrad a také si koupili několik pralinek v obchůdku na zámku, který doporučuji! Pralinky byly opravdu výtečné a my si na nich moc pochutnali. Také doporučuji projít zahradou až na její konec, kde za zítkou začínají již vinice. Srdce milovníků vín budou jásat. Ve valtickém zámku je také údajně nejvyhlášenější vinný sklep v Česku a to Salon vín ČR – Národní vinařské centrum, kde si můžete například zakoupit ochutnávku mnoha druhů vín. Neměli jsme moc času a také jsme byli autem, proto jsme salon vín nenavštívili, ale až budeme ve Valtických příště, zcela jistě tam zavítáme!

Pak jsme již nasedli opět do auta a zamířili do Lednice. Obě města jsou od sebe vzdálená zhruba 8 km po silnici, vede mezi nimi i cyklostezka. V Lednici jsme našli parkování hned vedle vstupu do zahrad, soukromníci tam ze svých zahrad udělali placená parkoviště. Celodenní stání vyšlo na 60 Kč. Největší výhodou tohoto parkoviště bylo opravdu to, že jsme jen přešli přes silnici a byli v zahradách. Ve valtických zahradách se nám líbilo, ale ty lednické nám vyrazili dech. Bylo tam také mnohem více lidí než ve Valticích, ale vzhledem k tomu, že jsme tam byl v úterý a již během školního roku, nebylo to tak hrozné. V zahradách jsme si našli lavičku a s výhledem na rybníky si snědli náš doma připravený oběd. (Udělala jsem těstovinový salát se zeleninou a kuřecím masem a je to skvělý tip na oběd na cesty.) Po jídle jsme si prošli velkou část zahrad, vyšlapali 300 schodů, abychom se dostali na nejvyšší vyhlídku na Minaretu (studentský vstup stál tuším 60 Kč) a pak jsme již cestičkou podél vody zamířili k zámku, kde jsme měli na 14 hodinu zarezervovaná místa na prohlídku základního okruhu – reprezentační prostory. Obecně se doporučuje si vstupenky na prohlídky rezervovat dopředu a pokud chcete mít jistotu, že se tam v klidu dostanete na čas, který vám vyhovuje, tak bych to určitě udělala. Ale teď po hlavní sezóně si myslím, že rezervace nebude nezbytně nutná.

Při prohlídce jsme mohli fotit, proto tu pro vás mám pár záběrů. Interiér zámku se nám moc líbil a při příští návštěvě zámku určitě půjdeme na další prohlídkový okruh, kterých je tedy v Lednickém zámku požehnaně. Asi nemá cenu, abych je tady všechny vypisovala, proto se raději podívejte na oficiální stránky zámku, kde vše podstatné najdete. Jen bych zmínila, že ten základní okruh je nejdražší, jedna studentská vstupenka nás vyšla na 130 Kč (plná cena je pak 190 Kč), ale myslím si, že to za to zcela jistě stojí.

Prohlídka trvala necelou hodinu a po jejím skončení jsme se šli podívat ještě na náměstí města, které je opravdu malinké, ale vinárny jsou na každém roku, dali si zmrzlinu a na za stromy jsme objevily malé muzeum Jak se žilo za tatíčka Masaryka. Chvilku jsme se rozhodovali, jestli to stojí za návštěvu nebo ne, ale nakonec jsme muzeum navštívili a bylo to skvělé rozhodnutí! Vstupenka stála jen 30 Kč a prodávala je slečna oblečená v dobovém oblečení, což bylo moc pěkné. Samotné muzeum bylo malinké a koncipované jako jedna ulice města za 1. republiky. Mohli jsme si prohlédnout obchody jako prodejnu klobouků, tabák, kadeřnictví, cukrárnu či četnickou stanici. Měli tam také autentické noviny či časopisy, které jsem si moc ráda prohlédla či reklamní plakáty nejen na krásně boty od Bati. Škoda jen, že se dnes již takové modely nevyrábí a nahradily je boty, nad jejichž vzhledem občas nevěřícně kroutím hlavou. Stihli jsme si projít muzeum těsně před koncem zavírací doby a pak jsme již pomalu zamířili k autu a zpět do Brna. Z celého Lednicko-valtického areálu jsme byli nadšeni a na příští léto plánujeme již další návštěvu, tentokrát ale na kolech. Pokud nemáte auto, můžete z Brna využít buď vlakovou nebo autobusovou dopravu či dojet na naši krásnou jižní Moravu na kolech.

Navštívili jste Lednicko-valtických areál? A který zámek se vám líbil víc? Ten lednický je sice známější, větší a bohatší, ale myslím si, že i Valtice mají něco do sebe a stojí za návštěvu. Budu se těšit na vaše komentáře!

Mějte se krásně,

Marky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *