Erasmus

Regensburg | 4. a 5. týden

Jaro je tu! Konečně začalo i v Regensburgu všechno kvést, slunečno a teploty kolem 20 stupňů bylo víc, než jsme si mohli přát. Zkrátka nádhera.

Shrnutí 2. a 3. týdne skončilo výletem do Norimberku. Pokud se někdo chystáte navštívit toto město, určitě se podívejte na článek! A co bylo pak?

Poslední dva týdny jazykové kurzu byly takové klidnější. Ve smyslu kurz – učení – nákupy jídla – vaření a pořád dokola. Upřímně mi to poměrně vyhovovalo, protože jsem po těch hektičtějších týdnech byla už hodně unavená a chtěla jsem mít trochu klidu. Plánuji sepsat i článek o jídlech, které jsem si vařila, jako inspiraci, ale malou “ochutnávku” vám ukáži již tady.

Největší událostí 4. týdne byla páteční mezinárodní večeře, kam měl každý přinést nějaký typický dezert ze své vlastní země. Všichni chápeme, že jsme měli upéct čerstvý.. 😀 Já s kamarádkou jsem se nakonec rozhodla udělat kynuté moravské koláče a opravdu nás musím pochválit, že se nám povedly, i v těch zhoršených podmínkách kolejí. Přece jenom, kuchyně jako doma to fakt není. A navíc všem moc chutnaly, tak jsme měly radost.

Tutoři byli prý až překvapení, kolik jídla jsme donesli. Když tuhle večeři organizovali loni, tak to nikdo nevzal vážně, skoro nic nedonesli a výsledek byl žalostný. Zato my jsme měli plný stůl jídla opravdu ze všech koutů světa. Slaného i sladkého. Ale kombinovat to nebyl úplně dobrý nápad, jak mi pak sdělil žaludek, naštěstí ven nic neletělo… Takže jsem měla možnost ochutnat americký jablečný crumble, dezert ze Singapuru, který se skládal z kokosového mléka, hrušky a dalších ingrediencí, různé japonské rýžové kuličky a samozřejmě od sýry od našich milých Slováků. Ti to vůbec vzali vážně a přinesli dvě ovocné bublaniny, sýry, pomazánku a samozřejmě borovičku. Kterou jsme ale nesměli konzumovat, protože to byla oficiální akce pořádaná školou.

V sobotu jsem pak kromě velkého nákupu z Lidlu podnikla i výlet k soutoku Dunaje a Náby, který opravdu stojí za návštěvu. Je to už takřka za městem, krásná příroda, čistá voda, zkrátka nádhera. Z Lidlu jsem si také dovezla tulipány, které mi dělaly radost celý poslední týden kurzu.

Ty tulipány byly nádherné 😍

Poslední týden jsme v pondělí večer zahájili bowlingem. Původně jsem tam nechtěla jít a učit se, v úterý jsem pak měla prezentaci, ale byla to paráda a já se zase asi po pěti letech ztrapnila v tom, jak moc mi to nejde.

V úterý jsem si odvykládala prezentaci o Česku a odpoledne se znovu vydala do Lidlu, tentokrát pro nákup velikonočních čokolád a také “suvenýrů”, jako jsou norimberské párky či regensburgská horčice, oboje velmi doporučuji.

No a pak jsem se už hlavně učila na závěrečný test, který jsme psali ve čtvrtek. Ten dopadl moc dobře a v pátek jsme se v kurzu dívali na film Almanya – vítejte v Německu. Znáte to někdo? Je to o Turcích, kteří přišli do Německa za prací, hezčí film jsem dlouho neviděla. I na ČSFD má 73%. Povinně si ho všichni pusťte. Dobře, povinně ne, ale budu ráda, když se na něj podíváte a pak mi dáte vědět, jak se vám líbil.

V pátek odpoledne mi dojela kamarádka, která studuje v Praze. Tak jsme odpoledne prochodily město a pak vyrazily na “Party” ukončující kurz. Ono to spíš bylo jen sezení u piva a povídání a až později se šlo do klubu, kam jsme už nechtěly, ale nakonec jsme skončily u jedné mojí kamarádky na koleji, hrály deskovou hru a dlouho jsme si ještě povídaly. Podle mě to byl mnohem lepší večer než se někde v klubu.

V sobotu jsme vzaly kola a projely si centrum, kde jsme udělaly asi milion fotek a následně zamířily podél Dunaje k soutoku s Nábou. A po obědě dorazili rodiče od kamarádky, kteří se vraceli z hor a my zbytek víkendu strávily s nimi. Bylo to pohodové a krásné. A v neděli odpoledne mě pak dovezli do Brna, tak jsem tu cestu měla mnohem pohodlnější a hlavně zábavnější, než kdybych jela vlaky.

To by bylo pro dva poslední týdny na německé kurzu všechno. Předchozí články o první týdnu a  druhém a třetím si můžete přečíst zde (1. týden) a zde (2. + 3.). Teď už jsem doma týden, ještě další tu budu a po Velikonocích frčím zpět do Regensburgu a začne ten pravý “Erasmus”. Ve smyslu toho, že nám konečně začne semestr. Ano, až teď. Na konci dubna. V době, kdy má přítel v Brně na stavební fakultě VUT zápočty a od druhého týdně v květnu zkoušky. Kdežto já budu chodit do školy do konce července. To je asi jediná věc, co mě fakt na mém Erasmu štve. Přijdu o větší část prázdnin, kdy bych mohla pracovat a cestovat. Ale s tím jsem do toho šla, tak to zkrátka jednou přežiji. A věřím, že na Erasmus budu vzpomínat celý život. Snad v dobrém…

Budu se těšit na vaše komentáře! Co zajímavého se vám v poslední době stalo? Nebo co zkrátka prožíváte?

Mějte se krásně,

Marky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *