Erasmus

Regensburg | 2. a 3. týden

Druhý týden zde znamenal jediné – začátek ILC. Neboli intensive language course. Předchozí pátek jsme dělali test, který nás měl rozdělit do různých skupin podle naší jazykové úrovně. Já si do přihlášky zadala B1, protože jsem němčinu po zvládnutí zkoušky Deutsch Sprachdiplom na úroveň B2/C1 a školní maturitě dva roky nepoužila. V testu mi ale vyšla A2. Nechci znít, že ten test kritizuji, protože jsem v něm neuspěla tak dobře, jak jsem myslela, ale opravdu si myslím, že to nemají úplně šťastně postavené. Celý test byl o tom, že jsme vždy na pět minut dostali jeden krátký text, kde jsme měli doplnit vynechaná slova. Někde bylo jen první písmeno, někde půlka slova. Textů bylo dohromady 8 a měly být od nejlehčího po nejtěžší. S více lidmi jsem se ale shodla, že nejlehčí nám přišel asi 3. a 4. text. A všichni mi řekli, že si mysleli, že budou mít o úroveň víc.

V pondělí večer pro nás tutoři přichystali bavorskou večeři. Ochutnali jsme hořčici, která se vyrábí přímo v Regensburgu, bílé klobásy či velmi populární obří preclíky. A k tomu jsme dostali samozřejmě pivo. (I když já si zrovna vzala Radler. Německé pivo jsem tu už ale také měla a musím říct, že to není tak špatné.) Odpoledne a o večerech jsem se učila na další dny do kurzu, uklízela pokoj, chodila na nákupy či sledovala filmy. A taky jsem se donutila k umytí ledničky, protože byla opravdu nechutná. Teď už je to lepší, ale stálo to dost úsilí.

Každopádně jsem v pondělí šla do skupiny na úrovni B1+. Ale byla jsem velmi zklamaná. Sice chápu, že nás učitelé chtějí poznat (máme tři – jednoho “hlavního” na Sprachkurs, který je každý den dopoledne 3 hodiny, dalšího na Psaní a posledního na Mluvení. A tyto dva předměty se střídají každý den odpoledne a trvají hodinu a půl), ale celý den jsem si navzájem pokládali otázky jako: Woher kommst du? (Odkud jsi) nebo Was studierst du? (Co studuješ), což mi přišlo jak na úrovni A1. Tak jsem po skončení ještě ten den psala mail učiteli, který má kurzy na starosti, že jsem nebyla spokojená a chci jít do vyšší skupiny. Hned druhý den ráno jsem za ním šla do kanceláře a tím, že jsem v maturitním ročníku dělala zkoušku z němčiny Deutsch Sprachdiplom na úrovni B2/C1, všechno mi to usnadnilo. Ukázala jsem mu certifikát, chvilku se mnou mluvil a že prý můžu jít klidně do C1. To jsem nechtěla, protože jsem dva roky nepromluvila německy a dost jsem toho zapomněla. A nakonec jsem skončila v B2.1. (B2.2. byla prý dost plná). Teď po dvou týdnech můžu říct, že jsem už zase trochu více “zaběhlá” v němčině, i když mluvení (a hlavně slovíčka!) docela váznou.

Bavorská večeře

V sobotu jsme jeli na výlet do krásného Pasova! O tom jsem už ale článek napsala, takže si ho utíkejte přečíst sem.

Výhled na malý, ale zato krásný Pasov.

A v neděli jsem šla běhat. Objevila jsem zase další krásné památky a zajímavosti, takže se opět z běhu stala chůze, focení a nákup pohlednic. Ale dohromady jsem uběhla/ušla skoro devět kilometrů, což není špatné, podle mě.

Třetí týden, neboli druhý týden kurzu se podobal tomu prvnímu. Učení a úkoly, protože na konci týdne jsme psali průběžný test. Sice všichni říkali, že opravdu bývají lehké, ale děsilo mě to trochu. Teď se už můžu pochlubit, že jsem z něho dostala 46,75 bodů z 53 možných a známku 1,7. (Jejich stupnice asi o 15 známkách ve stylu 1; 1,3; 1,7; 2; 2,3; … 4 uspěl mě opravdu pobavila. Nechápu, proč nemůžou mít jen 5 písmen/čísel). A průměr třídy byl prý 2něco, tak jsem dopadla asi fakt docela dobře. Ale nechci to zakřiknout. Na konci 4. týdne píšeme závěrečný test. A proč to tak řeším? Když projdeme testy, dostaneme 12 kreditů, což opravdu není málo. Ve středu nás také náš učitel na psaní vytáhnul do hospody, respektive burgrárny. Nejdřív se mi moc nechtělo, ale pak to bylo hrozně fajn!

Batátové hranolky a pivo, co mi konečně chutnalo!

V pátek po testu jsem si také koupila kolo! Kousek od kolejí tu je obrovský obchod, kde je tak několik tisíc kol a před prodejnou nabízí kola “z druhé ruky” za mnohem nižší ceny. To moje mělo původně stát 80€ (jinak nová kola a to ve slevě pořídíte od 200€), ale chlapci v prodejně mi dali slevu na 60. (Možná jsem je mohla zkusit ještě trochu ukecávat… :D). Takže celkově jsem za kolo, košík a zámek zaplatila 78,9€. A jsem opravdu spokojená. Jednak se do školy dostanu za zhruba 8 minut, ale také hlavně nemusím táhnout nákupy jídla v rukách. Radši si totiž udělám větší nákup na celý týden, než chodit do obchodu obden.

V sobotu nás čekal druhý výlet, tentokrát do Norimberku, ale o tom bude příští článek, tak se nechte překvapit. Jen vám tu ukážu jednu fotku jako “lákadlo”.

A spousta jídla!

A v neděli jsem pro změnu nešla běhat, ale vzala si kolo a jela se podívat trochu dál od centra na cyklostezky podél řeky. Je to spousta parků, zeleně, vody. Prostě nádhera! A dělala jsem zase věci do školy. Například shrnutí jednoho textu do školy v Praze či hledání podkladů na bakalářku.

To už pro teď bude ale všechno. Doufám, že se vám článek líbil a budu se těšit na vaše komentáře!

Mějte se krásně,

Marky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *